prof. Ludvík Lukuvka – hudební výchova
- To je takový hudební
rozhled na úrovni prvoka. (přijít domů a pustit věž)
- Hu u ú ú a teď vejšky
pa pa pá da. (demonstrace koloratury)
- …fascinoval ženy. Líbí
se vám Hitler, děvčata, myslím vzhledem?
- Posloucháme ty
popmrzáčky.
- Já bydlim
v paneláku – včera tam ňákej, co má místo mozku ňákou jinou hmotu,
hodinu duc duc duc.
- Kdybyste měli žít na
venkově tenkrát, tak byste se zbláznili dneska. (v 18. století)
- Eště v šedesátých
letech se nosily paruky. Pamatujete?
- Nadávali, remcali,
museli bejt zticha. (hudebníci v Haydnově kapele)
- No to se špatně
zjišťuje, když je někdo ve společném hrobě. (kdo je kdo)
- Nechte si to na pavlač
vodpoledne – jo? S ňákejma bábama. (PD a AT – bavení)
- Tak nebudu se ptát po
obsahu Nováka. (ptát se JN po obsahu opery Krútňava)
- Vražda je takový zlom
v životě lidí…
- Zinstalujte si ňákou
pavlač a můžete se tam realizovat. (DŠ a JSei – povídat si)
- Když vás potká
Nobelovka, bude to fajn.
- Slyšel jsi Janáčkovu
operu Síla osudu? Tak seš blb. Já jo. (způsob, kterým se nevytahuje)
- Vykašleme mech
z plic… (před rozezpíváním)
- Díky lídrovi Novákovi
to jde dobře. Abych napodobil reklamu – kde je lídr, tam to žije.
Lídr místo Mattoni.
- Tak žijete na Marsu
patrně někteří. (když neznáme Brahmsovu ukolébavku)
- Jo to jako
předznamenání? (JO si ke zkoušení vybral písničku Tři kříže)
- Takovej polotovar –
past na kantory to je! (sedl si na rozbitou židli, která se málem
složila)
- Rozhodně se nesešla
celá vesnice a každej nevymyslel jednu notu. (jak vznikaly lidové písně,
jejichž charakteristickým rysem je, že „nemají autora“)
- Kam se ty pohané
hrabou na dnešní dobu, kdy se zabíjíme bez rituálu!
- Ano, nacisté měli
takový zvláštní smysl pro humor. (o tom, že stříleli hudebníky při
hraní)
- To bude tedy hlína pro
nás! (co si říkali pankáči, když šli ke konci 80. let na jazzový
festival, na kterém potom usnuli)
- Voni to brali jako že
přijel někdo za tou železnou oponou, tak se na něj dívali jako na
zvířátko, jestli třeba umí chodit po nohách… (když Karel Gott
koncertoval v USA)
