prof. Miroslava Slezáková – fyzika – 2000 -
2001
- Panebóže! Netknutý
matematikou!
- Kluci – vaše řečičky
pro vaše vrstevníky. Támlety dva – Černý a spol. Primitiv primitivovi.
- Laskavý čtenář
dopočítá, jak píšou v matematikách. (měli jsme dopočítat sami)
- Hůl do vody postavená
zdá se býti nalomená.
- Macháň zarecituje. (Snellův
zákon, který nikdo jiný přesně neznal)
- Martin se zatím drží
na čtyřkách, ale to neznamená, že máte usnout na vavřínech!
- Ondro, hoď to do koše!
Jo to je ten papírek. (který nechala kolovat)
- Číslo, hambářko! (PD)
- Sestra se stydí říct,
že ten, co tady visí věčně s tou, je její bratr. (TH)
- Jakej je rozdíl mezi
váma a zedníkama? Žádnej!
- Běda, jak mě někdo
nepustí ve dvěřích a nepodrží dveře a nebude elegantní, inteligentní a
gentleman!
- Doufám, že vaše
vyučující na biologii bude často chybět, takže si něco nahrabu!
- Tlustá čočka…koukejte
se na mě, já vim, že se vám líbim.
- Budu jedovatá bába,
která se přijde podívat, při každé chybě významně pokývá… (u maturity)
- Hnida se žene do školy
v plný parádě. Kouká se významně sem – viděl nás už… (dívala se
z okna)
- S timhletim tohle
tudle támle tam a hotovo. (parodie na JN, který se vyjadřoval vágně)
- Na nic se mě neptejte,
nic nevim, vono mě to ani moc nezajímá…
- No tak se
vzpamatovali, uřízli větev venku, zavěsili, dali vozdoby, hlásili, že je
výzdoba. (její třída poté, co byla negativně hodnocena
v nástěnkové soutěži)
- No né, nám se tahle
holá líbí! (co říkala třída, když větev opadala a SLE chtěla, aby ji
vyměnili)
- Timle se u nás topí, u
vás je to výzdoba. (co jim na to řekla)
- Když sem se ptala
France na pořádek, tak von: „Co? Jakej pořádek?!! Večer vlezli do pytle,
ráno vylezli…“ (její třída byla na výletě s prof. Francem)
- Támle Ondra opustí
takovou tu jeho vědu co má – vo zbytečnosti světa, tam nic nevymyslí, a
bude se snažit jinym směrem. (naše generace musí vymyslet nové
fyzikální teorie)
- Ty řikáš Frank, nebo
Frauenhofer? (nerozuměla, co PD četla)
- Když budete jednat
takový jó – né, nebaví – nezajímá, tak budete burani! (poučení před
plesem)
- Nech toho! Teď
vobtěžuješ támletu, vo přestávce zase jinou! (JM)
- Můžu bejt upřímná? Ste
klukovská třída a smrdíte.
- No tak smrdim já. (když
DŠ řekla, že vzadu to nesmrdí)
- Panebóže – já takovej
drahej parfém, a smrdim!
- Vám nezbývá, vážení
kolegové, než abyste vzali rodiče, a to několik generací. (aby nebyl
ples prodělečný)
- Kytku opět zaleju a
bude smrdět. Dneska je suchá a nesmrdí. (nakonec se přišlo na to, že
tehdy smrděla kytka)
- Všimněte si: od tý
doby, co má Černý maturovat, se mnou nešpásuje!
- Kecá – já vim, že
kecá! Já jenom s úsměvem poslouchám takový ty její lži. (JS)
- Seidl už má třetí
sešit. Naučil se na tři předměty za fyziku – podvodník! Musim
vokomentovat.
- No jistě, že jí to
diktuju! Dyť ji vidim, jak tam stojí jak hňup! (TB u tabule)
- Soused jeho, to je
taky taková ta – nechci říct co… slíva!
- Z tvejch názorů
je mi zle! (DČ – názory na vesmír)
- Jestliže někdo zachází
neopatrně s nekonečnem, je primitiv.
- Nesmíte říct jako
troubové, že energie se mění na hmotnost. Vy musíte říct jako inteligenti:
„Delta wé se rovná cé na druhou krát delta em!“
- Ty ani nematuruj! (PD
– na dotaz, zda E ve vzorci E = mc2 znamená „Einstein“)
- Maturanti budou
počítat, služebníci budou mazat.
- Služebníček – to je
práce všeho druhu. Ferda Mravenec.
